Bezmála třetina kancelářského trhu v Praze dosahuje stáří dvaceti a více let. Pro řadu nájemců to představuje problém, přinejmenším proto, že v těchto budovách nemohou klást důraz na udržitelnost, a plnit tak své ESG cíle. Majitelům objektů se nabízí řešení v podobě komplexních rekonstrukcí, tomu ale podle odborníků z Colliers brání nízká neobsazenost na pražském kancelářském trhu nabízející jen málo alternativních prostor. Přesto se ukazuje, že rekonstrukce starých budov může být méně náročná než stavba těch nových. Správně naplánovaná a dobře provedená strategická obnova může přinést majitelům dlouhodobé výhody, včetně vyššího nájemného.
Český developer FINEP a mezinárodní investorská a developerská skupina AFI Europe oznámily dvě podepsané transakce, díky nimž přibude v následujících třech letech na trhu nájemního bydlení v Praze více než 800 bytů ve dvou různých lokalitách. FINEP pro AFI Europe nově vybuduje dva bytové domy s více než 300 byty v projektu Nová Elektra v Praze 9 - Hloubětíně. AFI Europe navíc kupuje od FINEPu projekt „V Korytech“ v Praze 10 – Strašnicích, kde plánuje postavit rezidenční projekt s více než 500 byty. Obě společnosti současně předpokládají pokračující spolupráci na nájemním bydlení i v dalších lokalitách.
Kancelářský trh se pomalu zvedá z hlubokého útlumu. Manažeři se dívají po modernějších pracovištích nejen kvůli tomu, aby splnili budoucí požadavky udržitelnosti, ale také aby nalákali zaměstnance z domovů zpět na pracoviště. Do nových kanceláří zamířila nedávno Škoda Auto, adresu mění velké mediální domy a třeba Česká spořitelna už vyhlíží moderní budovu na Smíchově. Nové sídlo hledají i některé úřady a veřejné instituce. Mnoho firem nicméně volí spíše rekonstrukci stávajících objektů.
Rebranding a rekonstrukce budovy na Karlově náměstí se týká retailových i kancelářských prostor a architektonických úprav s instalací nového loga a identity značky.
Navzdory současnému oslabení investiční aktivity v regionu střední a východní Evropy (CEE) objemy investic do komerčních nemovitostí v České republice v 1. čtvrtletí roku 2024 zaznamenaly meziroční nárůst o 36 %. Celkem zde byl v tomto období zainvestován kapitál v objemu 545 milionů eur, přičemž dominovali zejména lokální investoři. Výnosy nezaznamenaly oproti předchozímu čtvrtletí žádný výrazný pohyb. Dle odhadů společnosti Colliers, předního poskytovatele diverzifikovaných profesionálních služeb v oblasti komerčních nemovitostí a správy investic, by se celkový objem transakcí v roce 2024 měl dostat na hranici 1,4 miliardy eur. To by znamenalo konec tříletého období poklesu a naději, že se český realitní investiční trh odráží ode dna.
V letošním roce město Ostrava dokončilo přípravu nového strategického plánu rozvoje Ostravy s výhledem do roku 2030. Hlavní vize se oproti předchozím plánům v zásadě nemění. Mezi prioritami i nadále zůstává snaha propojit město uvnitř i se světem a oživení historického jádra. S tím úzce souvisí výstavba nových budov, na které bude Ostrava moci být hrdá a které v širším kontextu přinesou užitek široké veřejnosti. Místní samospráva ovšem nedokáže takovou výstavbu uspokojit sama. Významnými hybateli městského rozvoje se proto stávají soukromí investoři. Pouze otevřený a kooperativní přístup z obou stran má potenciál město smysluplně rozvíjet – ekologickou udržitelnou výstavbou a hodnotnou architekturou.
Koncern Passerinvest v březnu zkolaudoval novou administrativní budovu Roztyly Plaza na Praze 11, přímo u stanice metra C Roztyly. Projekt tak nově rozšířil pražský kancelářský trh o 21 700 m² kanceláří poslední generace, ze kterých je aktuálně již jen polovina k dispozici. V přízemí budova nabízí 1 600 m2 obchodních jednotek. Ty od dubna obsadí například moderní kantýna s kavárnou Perfect Canteen, lékárna a specializovaný obchod s drony. Kromě snadné dopravní dostupnosti je velkou předností projektu jeho velkorysé propojení s přírodou díky těsné blízkosti Krčského lesa a městského parku Nové Roztyly. Za architektonickým ztvárněním budovy Roztyly Plaza stojí studio Aulík Fišer architekti.
Nový průzkum společnosti Colliers ukázal, že zaměstnanci ve věku od 44 do 59 let se v pracovním prostředí ocitají pod největším tlakem. Zhruba polovina z nich (44 %) uvádí, že nedokáže zvládnout svou agendu ve standardní pracovní době, tedy během 40 hodin týdně. Z výsledků průzkumu dále vyplývá, že více než polovina všech dotazovaných by hlasovala pro zkrácený pracovní týden. Nejčastěji tuto odpověď uváděla mladá generace Z (lidé do 27 let) a tzv. Boomers (lidé 60+).
