Tento trend se výrazně promítá i do tuzemského prostředí, kde je poptávka po úvěrovém financování dlouhodobě silná. „Zvyšující se ochota věřitelů poskytovat kapitál je pro trh zásadním impulsem. V českém prostředí je poměrně běžné, že investoři využívají finanční páku jako efektivní nástroj pro navýšení výnosnosti vlastních vložených prostředků. Tato strategie hraje prim u drtivé většiny tuzemských realitních fondů,“ uvádí Jakub Štěpán, vedoucí oceňování v CBRE pro Českou republiku a region CEE. 

 

Hlavní výzvy: geopolitika a vyšší úvěrové zatížení  

I přes optimistické plány ohledně objemu dluhového financování zůstává trh obezřetný vůči vnějším rizikům. Geopolitická nejistota se stala hlavním tématem pro 74 % respondentů, což potvrzuje její dlouhodobý růstový trend – zatímco ještě v roce 2024 ji jako zásadní riziko vnímalo 37 % věřitelů, v loňském roce to bylo 69 %. Jako druhou největší hrozbu vnímají věřitelé nejistotu ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb (47 %), což reflektuje opatrný přístup centrálních bank k uvolňování měnové politiky. Třetím faktorem jsou rostoucí náklady stavebních prací, které musí být zohledněny při oceňování projektů. 

 

„Aktuální geopolitický a makroekonomický vývoj přímo ovlivňuje cenu financování. Vyšší úrokové sazby limitují efektivitu pákového efektu a vytvářejí tlak na přecenění nemovitostí směrem dolů. Pro investory je tak v současné době naprosto kritické nastavení konzervativních a dlouhodobě udržitelných parametrů úvěrů, aby byla i při vyšších nákladech zajištěna provozní rentabilita aktiv,“ popisuje Štěpán. 

 

Kancelářské budovy opět v hledáčku investorů 

Výraznou proměnou prošly preference věřitelů v oblasti sektorového zaměření. Kancelářské budovy se během jednoho roku posunuly z okraje zájmu na třetí příčku v žebříčku oblíbenosti nemovitostních segmentů. Podle průzkumu až 38 % věřitelů deklaruje zlepšení postoje vůči kancelářím, což značí návrat důvěry v dlouhodobou hodnotu moderních kancelářských prostor. 

 

„Takové oživení pozorujeme už nějakou dobu i na českém trhu. Je však třeba zdůraznit, že pozice kanceláří v ČR byla v uplynulých dvou letech významně lepší než na mnoha západoevropských trzích. Domácí investoři kancelářím věřili i v dobách, kdy byly v zahraničí pod tlakem. V nejbližších týdnech budeme analyzovat konkrétní data za první pololetí, která potvrdí odolnost tohoto segmentu prostřednictvím klíčových dokončených transakcí a projektů připravovaných k realizaci ještě do konce roku,“ vysvětluje Štěpán. 

 

Paralelně s kancelářemi potvrzuje průzkum strukturální změnu v portfoliích věřitelů směrem k většímu zájmu o alternativní segmenty. Celkem 86 % oslovených firem je ochotno financovat právě ty, což je o 5 procentních bodů více než vloni. Hlavní zájem se soustředí na projekty nájemního bydlení, soukromá zdravotnická zařízení a domovy pro seniory. I když se tyto oblasti stávají prioritou a věřitelé se na ně stále více zaměřují, z hlediska celkového objemu kapitálu v realitním financování zůstávají zatím relativně malým, byť rychle rostoucím, segmentem. 

 

„Z alternativních segmentů se stává plnohodnotná součást institucionálních portfolií. Vyhledávanými aktivy jsou dnes segmenty, které byly dříve bankami financovány jen v ojedinělých případech, jako jsou například domovy pro seniory nebo specializovaná zdravotnická zařízení. Věřitelé zde vidí silný demografický potenciál a stabilitu příjmů, což přirozeně vede k ochotě poskytovat na tyto projekty atraktivnější úvěrové podmínky,“ popisuje Štěpán. 

 

Refinancování jako stabilizační prvek trhu 

I přes viditelný nárůst ochoty věřitelů financovat nové projekty nadále dominuje evropskému realitnímu trhu potřeba refinancování stávajících úvěrů. Tato aktivita tvoří 56 % veškeré poptávky po úvěrech, zatímco na novou výstavbu a přímé akvizice připadá 21 %, respektive 15 % poptávky. Tento nepoměr je přirozeným důsledkem aktuální tržní situace, kdy je objem stávajícího fondu komerčních nemovitostí násobně vyšší ve srovnání s tempem nové výstavby. 

 

„Refinancování stávajících závazků bude v nejbližším období klíčovou agendou pro většinu subjektů na trhu. Vzhledem k tomu, že se trh nachází v prostředí odlišných úrokových sazeb než v době uzavření původních úvěrů, je toto téma nanejvýš důležité. Banky i nebankovní věřitelé se proto soustředí na restrukturalizaci svých portfolií, což je pro trh nezbytný proces k udržení dlouhodobé likvidity,“ uzavírá Štěpán. 

 

Více o průzkumu 

Průzkum proběhl v období mezi 18. březnem a 28. dubnem 2026. Zúčastnilo se ho celkem 134 respondentů z řad evropských věřitelů, kteří poskytli své výhledy v oblasti úvěrových očekávání, podmínek financování a preferovaných sektorů pro rok 2026. Veškeré odpovědi byly shromážděny až po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, což definuje aktuální vnímání makroekonomických a geopolitických rizik trhu.