V poslední době se to v ekonomických rubrikách jen hemží krásnými vizualizacemi ekologických staveb ze dřeva, které mají v Česku vyrůst. Řeč teď není o dřevostavbách ve smyslu rodinných domů, ale o velkých administrativních či bytových projektech.

Skupina Progresus Lukáše Forala a Lukáše Zrůsta v polovině loňského roku představila ambiciózní plán postavit v Česku první 84 metrů vysoký „mrakodrap ze dřeva“, Mjölk architekti zase v dubnu ukázali návrh 30 metrů vysoké dřevostavby v Liberci, zhruba před čtrnácti dny pak státní podnik Lesy ČR odhalil vizualizaci „dřevěného“ administrativního centra, které chce za 1,5 miliardy korun postavit v Hradci Králové. Podobných projektů se v Česku chystá více. Z průmyslového dřeva plánují stavět například Skanska, YIT, Crestyl či původem rakouská společnost UBM.

Využívat při stavbě velkých administrativních či rezidenčních budov dřevo má smysl. Jak dokazují konkrétní příklady v zemích západní Evropy, takové stavby jsou výrazně ekologičtější, při jejich budování se vyprodukuje až o desítky procent méně oxidu uhličitého.  A právě to po developerech požaduje Evropská unie ve snaze o dosažení klimatické neutrality. Známe to všichni: taxonomie, Green Deal, ESG. Firmy budou muset v následujících letech učinit nemalé změny v zájmu udržitelnosti. Minimálně už jen proto aby jim banky půjčovaly peníze na projekty. Právě větší využití dřeva ve velkých developerských projektech může posunout trh požadovaným směrem.

Má to ale háček: Dřevo hoří

Česká legislativa z bezpečnostních důvodů neumožňuje stavět budovy ze dřeva vyšší než čtyři patra, případně 12 metrů. Každý vyšší projekt narazí na úředníka z ministerstva vnitra, který v rámci stavebního řízení odmítne dát vyšší budově razítko. Důvodem jsou zastaralé normy, které řeší požární bezpečnost. Doba se samozřejmě posunula a dnešní průmyslové lepené dřevo je v mnoha ohledech při požáru obdobně odolné jako ocel. Zatímco například v Německu či Rakousku tento fakt již před časem zohlednili v požárních normách a pustili se do výstavby velkých staveb ze dřeva, Česko je pozadu.

Změna na úrovni legislativy se však chystá. Změnu požárních norem momentálně řeší odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT a debaty již probíhají také na politické úrovni.

Víme ale, jak rychle se na úřadech hýbou věci. Obzvláště pokud jde o české stavebnictví. V prostředí, kde se na stavební povolení čeká roky, nemohou developeři očekávat rychlou úpravu norem, která umožní stavět dřevěné „mrakodrapy“. Známé tváře na českém trhu se proto rozhodly pustit do zajímavé akce, kterou podle informací E15 rozjeli architekti Jiří Řezák a David Wittassek.

Jejich studio Qarta architektura, jejich služeb dnes s oblibou využívají největší hráči na trhu, uzavřelo spolupráci s rakouskou skupinou CREE Buildings. Ta před lety vyvinula vlastní „hybridní“ systém výstavby velkých projektů, při kterém se kombinuje jak tradiční železobeton (jádro budovy), tak průmyslové dřevo. Jedná se  o modulární stavby velkého rozsahu, které mohou být kromě výrazně ekologičtější výstavby pro investory zajímavé například tím, že budování projektu trvá přibližně rok (u klasických staveb podobného typu samostatná stavba zabere obvykle okolo dvou let), v případě Cree systému je na staveništi vzhledem ke zmíněné modularitě navíc třeba výrazně méně stavebníků. I to může hrát v českém prostředí, kde je nouze o pracovníky, svou roli.

První budova postavená podle systému Cree je dnes sídlem rakouské společnosti. Budova, která posloužila jako pilotní projekt, se nachází ve městě Dornbirn. Po dostavbě se stala centrem dění. Odborníci i úředníci se do ní chodili hromadně dívat, jak systém funguje. To přispělo v Rakousku ke změně legislativy a umožnilo stavět velké budovy za použití průmyslového dřeva.Autor: Cree Buildings

Qarta chce v Česku se systémem Cree zopakovat, co se již před více než deseti lety podařilo v Rakousku. Také tam developeři a architekti řešili stejný problém s dřevostavbami. Právě Cree systém přinesl zlom. A pilotní stavba podle zmíněného systému nastartovala legislativní změny. Pánové z Karlína plánují podobnou revoluci v Česku, se systémem přitom mohou podle dohody jít také na Slovensko a do Polska.

„Je důležité si uvědomit, že neprovádíme nějaký pokus. Systém je osvědčený, funguje a je natolik úspěšný, že se podle něj začalo stavět v řadě dalších zemí. Je to příležitost pro české stavebnictví, jak se posunout dopředu a nezaspat dobu,“ řekl E15 Řezák.

O systému začnou brzy informovat česká byznysová média, a to pod pojmem kombinované stavby. Kolegy z Qarty se totiž chystá podpořit Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „Budeme usilovat, aby se tento systém v Česku prosadil. Podle mého názoru to může být velká příležitost nejen pro developery, ale hlavně pro veřejnou výstavbu,“ říká prezident svazu Jiří Nouza.

Architekti z Qarty zatím nechtějí prozradit, s kým a kde by mohli první „pilotní“ budovou podle rakouského systému postavit. Otázkou samozřejmě nadále zůstává, jak na takovou stavbu chtějí získat razítko a splnit požární normy. A tady to začíná být opravdu zajímavé. Český povolovací systém totiž umožňuje získat v rámci požárněbezpečnostního posouzení razítko dvěma způsoby.

Jeden je již zmíněný normativní přístup, druhý je takzvaný inženýrský. Nemá smysl zacházet do podrobností, ale zjednodušeně řečeno: V rámci inženýrského systému musí autor projektu jiným způsobem prokázat, že je budova bezpečná. A zde se karlínští architekti chtějí odkazovat právě na rakouské know-how a na systém, který prošel bezpečnostními prověrkami nejen v Rakousku, ale i v dalších zemích. Budeme pozorně sledovat, jak se jejich snahy vyvíjejí.