Poznatkům obsaženým ve zprávě se věnovalo virtuální setkání konané minulý týden za účasti zástupců společnosti JLL a odborníků z banky Barclays, televizní společnosti Discovery Inc a mobilního operátora Vodafone. Mezi jeho hlavní témata patřil rozmach hybridních pracovních ekosystémů, které v sobě kombinují práci v kanceláři s prací z domova. Účastníci setkání diskutovali mimo jiné o tom, jak se díky mobilitě zaměstnanců a digitálním technologiím změní způsoby práce do roku 2025, a o nutných předpokladech pro návrat zaměstnanců do kanceláří v letošním a následujících letech.

„Když se bavíme o tom, jak bude vypadat život po pandemii, je důležité porovnávat naše zkušenosti a sdílet osvědčené postupy. Panelová diskuze potvrdila zásadní posun směrem k modelu, jehož středobodem jsou zaměstnanci, a znovu sílící důraz na faktory důležité pro zaměstnance, jako jsou např. kvalita života a osobní blaho,“ říká Barbora Maštalířová, senior konzultantka v JLL.

„Pracoviště získávají nový účel, přičemž zaměstnavatelé musí posoudit, co tento vývoj znamená pro jejich obchodní model. Musíme společně budovat více propojené a udržitelné pracoviště, které odpovídá očekáváním zaměstnanců.“

Hybridní pracovní ekosystémy nejsou jen nouzovým řešením na dobu pandemie

Navzdory rozmachu hybridních pracovních ekosystémů kanceláře zůstávají místy pro spolupráci a centry inovací. Zaměstnanci nadále cítí silné pouto ke své kanceláři. Z výzkumu provedeného společností JLL vyplývá, že 70% zaměstnanců kanceláře považuje za místo, které silně napomáhá týmovému duchu a kreativní spolupráci. Výsledky výzkumu dále poukazují na to, že zaměstnanci pracující z domova budou ve své kanceláři přítomni pravděpodobně dva dny v týdnu a že 74% kancelářských pracovníků by uvítalo čtyřdenní pracovní týden.

Kancelář se musí stát inspirativním a spolupráci podporujícím prostorem, jehož středobodem nebudou jako doposud řady pracovních stolů. V této souvislosti se očekává výrazný posun v modelech flexibilních prostorů, přičemž vlastníci nemovitostí budou takové prostory vytvářet sami nebo ve spolupráci s jejich provozovateli.

„Společnosti dnes stojí před otázkou, jak hybridní model správně nastavit. Dobře víme, že zaměstnanci chtějí mít možnost pracovat z domova i z kanceláře,“ uvedla Maštalířová.

„Tato situace bude vyžadovat investice do centrálního prostoru, který u nás označujeme pojmem „hub“ a který bude fungovat jako prostředí přispívající k vyšší pracovní výkonnosti. Začínáme pozorovat, že v reakci na nové způsoby práce dochází k posunu jak v obchodních modelech, tak v rozhodování o realitách.“

Zdraví a blaho zaměstnanců jako nový cíl masivních investic

Tím, co tu po pandemii zůstane možná nejdéle, je větší důraz na lidské zdraví a blaho. Zdraví a blaho zaměstnanců, což je oblast zahrnující také bezpečné a zdravé pracovní prostředí, jsou pro úspěch organizace naprosto rozhodující. Rok 2021 představuje začátek rozvoje nových stylů řízení, ve kterých budou prvořadou roli hrát inovace a inspirativní firemní kultura.

„Pandemie představuje lidský problém, a tak není překvapivé, že stále větší pozornost věnujeme tomu, jak pracoviště mohou přispívat ke zdraví a blahu zaměstnanců,“ podotýká Mara Cummings, Senior Vice President, Global Real Estate Planning & Development ve společnosti Discovery Inc.

„Je důležité další kroky provádět uvážlivě, tj. nejprve získat všechna relevantní data a poté realizovat postupné malé změny zohledňující další vývoj pandemie. Zkušenosti zaměstnanců jsou různé, a proto jim společnosti musí naslouchat a zvolit řešení přesně odpovídající jejich potřebám.“

Pandemie zásadně ovlivnila také tradiční priority v profesním životě. Například 72% zaměstnanců nyní rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem považuje za důležitější věc než atraktivní mzdu (69%). To znamená, zaměstnavatelé se budou muset na potřeby a preference zaměstnanců začít dívat z jiné perspektivy. Společnosti musí rozvíjet řešení, která jsou zaměřená na zaměstnance a nabízejí volbu a flexibilitu umožňující optimalizovat spokojenost a pracovní výkon zaměstnanců.

Udržitelnost není jen nařízením vlád, ale také vůlí zaměstnanců

Klimatické změny a otázky udržitelnosti s sebou po celém světě přinášejí jednoznačný posun v energetice. Dle odhadů více než 40% celkové spotřeby energie a přibližně třetina globálních emisí uhlíku připadají na budovy. A právě proto budovy hrají klíčovou roli při vytváření lepšího světa a jsou předmětem například nařízení vyžadujících nulové emise uhlíku. Ekologičnost nicméně nevyžadují pouze vlády, ale také samotní zaměstnanci tím, že preferují zaměstnavatele, kteří jsou zavázáni budovat udržitelnější svět.

Zdroj:// Retrend