Budova Merkuria, postavená mezi lety 1967 a 1971 v Praze a renovovaná na počátku 21. století, byla kancelářský komplex v brutalistním stylu s centrální věží a čtyřmi nárožními věžemi. Skanska objekt získala v roce 2019 už s platným demoličním povolením, rozhodla se však pro šetrnější řešení. Nový projekt Mercury je navržen tak, aby splňoval nejvyšší ekologické standardy, dosáhl špičkové certifikace LEED a minimalizoval uhlíkovou stopu po celou dobu své životnosti.

„Ve stavebnictví bývá demolice často vnímána jako synonymum pro odpad. U projektu Mercury jsme chtěli ukázat, že to tak být nemusí. Díky uplatnění principů cirkulární ekonomiky se nám podařilo dosáhnout bezprecedentní míry znovuvyužití materiálů – 97,4 %, a to při zachování nákladů srovnatelných s běžnou demolicí,“ uvedl Martin Zemánek, projektový manažer společnosti Skanska.

Chytřejší přístup k demolici

Na rozdíl od standardní demolice, která většinu materiálu vyhodí, je remolice navržena tak, aby maximalizovala jejich záchranu a opětovné využití. Skanska strávila téměř dva roky mapováním materiálů a navazováním partnerství ještě před samotným rozebráním budovy Merkuria. Díky pečlivému plánování se podařilo dosáhnout výjimečných výsledků: 97,4 % z celkových 18 626 tun materiálu bylo recyklováno nebo opětovně využito, což výrazně překračuje zákonný požadavek 70 %. Beton, který tvořil 58 % veškerého materiálu, byl částečně využit při výrobě nového betonu, zatímco kov, sklo a dřevo našly nové uplatnění. Projekt zároveň snížil emise CO₂ téměř o 6 000 tun. Důležitou roli hraje také to, že část zachráněných materiálů bude znovu využita při výstavbě nové budovy Mercury, čímž se celý proces uzavírá v cirkulární smyčce.

Reakce na krizi spojenou se stavebním odpadem

Celosvětově představuje stavební a demoliční odpad až 40 % veškeré produkce odpadu, přičemž pouze třetina z něj je recyklována nebo znovu využita. Tradiční model „vzít, vyrobit, vyhodit“, kdy se vezmou suroviny, něco se vyrobí a až to doslouží, prostě to hodíme do koše, nadměrně zatěžuje přírodní zdroje, zhoršuje stav životního prostředí a zvyšuje uhlíkové emise. Projekt Mercury ukazuje, že udržitelná demolice je nejen reálná, ale i ekonomicky smysluplná, a může tak pomoci změnit zavedené zvyklosti v oboru.

Model, který lze opakovat

Díky podpoře partnerů jako CYRKL a UCEEB vytvořila Skanska opakovatelný model udržitelné demolice, který může inspirovat další developery i stavební firmy k přehodnocení svého přístupu.

„Projekt už nyní vzbuzuje velký zájem mezi lídry v oboru, kteří chtějí získat zkušenosti a zavádět podobné postupy. Nejde jen o jednu konkrétní budovu – tento projekt dokazuje, že rozsáhlé udržitelné přístupy jsou nejen nezbytné, ale i proveditelné, a přinášejí užitek jak životnímu prostředí, tak samotnému odvětví,“ doplňuje Eva Nykodymová, EHS manažerka Skanska.

Od demolice k novému životu

Začleněním principů cirkulární ekonomiky od demolice až po novou výstavbu představuje projekt Mercury významný krok kupředu pro celé české stavebnictví. Skanska i nadále udává směr v oblasti udržitelných stavebních postupů a nastavuje nový standard odpovědné výstavby.

Cirkulární příběhy: co se skutečně podařilo zachránit

Kromě rekordní míry znovuvyužití se Skanska zaměřila na přímé opětovné použití materiálů prostřednictvím smysluplných darů i reintegrace na místě. Kamínky a dlaždice byly znovu využity na cestičce ke komunitní zahradě v areálu Port7, zábradlí a koleje dostaly nový život na stejném místě, a kačírek ze střechy byl použit jako podsyp pod nedaleký most. Nábytek, koberce a podhledy byly darovány veřejné škole a nemocnici, zatímco kuchyňské linky posloužily pro vybavení domácností pro uprchlíky. Vybrané dřevěné prvky byly přeměněny na OSB desky, záložní dieselové generátory a dveře byly opětovně instalovány nebo využity soukromými osobami. Skleněné prvky byly předány specializované firmě, která ve spolupráci se společností Saint-Gobain vyrábí fasádní panely z recyklovaného skla.