Globální posun zpět do kanceláří

Po období, kterému dominoval masový home office, dochází k významnému obratu. Velké společnosti v USA i Evropě zpřísňují docházkové požadavky a směřují zaměstnance zpět do kanceláří, které se opět stávají centry pro týmovou spolupráci. Tento trend je stejně výrazný i v České republice, kde firmy posilují kulturu 'office-first' a zároveň investují do modernizace a zvyšování flexibility svých pracovních prostor.

Zatímco vzdálená práce během pandemie symbolizovala flexibilitu, situace se změnila. Velcí zaměstnavatelé po celém světě ruší 'automatické' možnosti home office a zavádějí jasné docházkové politiky. V USA giganti jako Amazon a JPMorgan Chase nyní vyžadují pět dní v týdnu v kanceláři, Goldman Sachs prosazuje model 'office-first' a PwC spojuje přítomnost v kanceláři s nárokem na bonusy. Citi dokonce zintenzivňuje monitorování fyzické přítomnosti u hybridních týmů. Federální agentury letos také podstatně omezily rozsáhlou vzdálenou práci a vyžadují zvýšenou osobní účast. Roman Bohumínský, ředitel oddělení kanceláří ve společnosti Prochazka & Partners, poznamenává, že průměrná obsazenost kanceláří ve velkých amerických městech se stabilizovala na 50–55 %, což je nejvyšší úroveň od pandemie.

Evropa odráží podobnou trajektorii. Deutsche Bank v Německu vyžaduje, aby manažeři byli v kanceláři minimálně čtyři dny v týdnu, přičemž jeden den musí připadnout na pondělí nebo pátek. Lloyds Banking Group zohledňuje docházku vedoucích zaměstnanců v hodnocení výkonu a výplatě bonusů. Allegro v Polsku postupně ruší plně vzdálené pozice a do ledna 2026 přechází na čtyři dny v kanceláři. V České republice má například Komerční banka omezený home office na jeden den v týdnu. Současná obsazenost pražských kanceláří trvale přesahuje 60 % ve čtyřech z pěti pracovních dnů.

Očekávání budoucí poptávky po kancelářích uprostřed vyvíjející se dynamiky pracovní síly

Jak se pravidla docházky postupně zpřísňují, očekává se v příštích 24 měsících nárůst poptávky po kancelářských prostorech. Tento trend 'návratu do kanceláří' se projevuje i v technologickém sektoru, kde globální poptávka po kodérech klesá, částečně kvůli rozšíření platforem s nízkým kódem a rostoucímu přijetí umělé inteligence (AI). Radek Procházka, řídící partner ve společnosti Prochazka & Partners, zdůrazňuje, že AI významně zvyšuje produktivitu jednotlivých vývojářů, což vede k celkovému snížení potřeby lidských kapacit. Dodává: „To se netýká jen IT; během několika let bude AI stále více nahrazovat rutinní a méně kvalifikované administrativní úkoly napříč různými sektory, zejména v call centrech, back-office podpoře a sdílených servisních centrech. Specializovaní AI agenti převezmou podstatnou část těchto povinností, což zmírní část nové poptávky po kancelářích.“ Proto, zatímco se očekává počáteční nárůst poptávky po pracovních prostorech, dlouhodobý, prudký nárůst celkové poptávky je nepravděpodobný; spíše se předpokládá postupné dosažení rovnováhy mezi těmito protichůdnými trendy.

Design pro budoucnost: Flexibilita je klíčová pro moderní pracovní prostory

Ve světle těchto vyvíjejících se trendů musí nové kancelářské prostory prioritizovat maximální flexibilitu – jak z hlediska kapacity, tak provozu. Stanovení čtverečních metrů na základě aktuálního počtu zaměstnanců již není udržitelné; prostory by měly být navrženy tak, aby pojaly scénáře růstu a poklesu, stejně jako rotace týmů. Ondřej Michálek, vedoucí architektury ve společnosti Prochazka & Partners, vysvětluje, že jejich architektonické studio často do svých návrhů začleňuje modulární uspořádání, víceúčelové sdílené zóny a rychle přemístitelný nábytek. Uzavírá, že vzhledem k současným trendům musí být kanceláře nejen reprezentativní, ale také snadno přizpůsobitelné změnám v provozu společnosti, což zajistí maximální funkčnost.

Zdroj: prochazkapartners.cz