V daleko větší míře než dosud firmy objevily kouzlo sdílených pracovních míst a home office. „V důsledku koronaviru na tento princip přistoupily i konzervativní společnosti, které dosud vyžadovaly po svých lidech každodenní fyzickou přítomnost na pracovišti. V mnoha případech rozdělily své zaměstnance do týmů, které se střídají na home office, a vzájemné setkávání omezily na minimum. A to má samozřejmě dalekosáhlé dopady na potřebu kancelářských prostor a jejich vybavení. Ty se tak postupně uzpůsobují nové situaci,“ zdůraznila výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

„Místa pro individuální práci jsou vytlačována prostory pro spolupráci a komunikaci. Pokud přijmeme fakt, že kancelář nikdy nebude z pohledu nákazy bezpečnější než home office, dává smysl přizpůsobit ji pro druh práce, který se na dálku dělá nejhůře tedy různé kreativní spolupráce, socializace, mentoring atp.,“ řekl šéf strategie pracovních míst ze společnosti CBRE Filip Muška.

Přišel čas na redukce míst pro moderní kanceláře

Doporučuje proto ušetřený prostor po redukci pracovních míst použít pro navýšení množství těchto zón a rozvolnění vzdáleností mezi prostory určených pro dlouhodobou soustředěnou práci.

Roste také podíl malých zasedacích místností s kapacitou do šesti osob, a naopak se upouští od velkých konferenčních prostor, které často neefektivně zabírají místo v kancelářských budovách a využívají se v plné kapacitě jen několikrát do roka.

„Je běžné, že pro větší celofiremní schůzky se využívá například prostor business lounge – společná zóna, která spojuje funkci kuchyně, neformálního sezení, relaxace a vytváří dnes srdce firmy, kde se zaměstnanci potkávají napříč pozicemi a funkcemi, mohou rychle a neformálně vyřešit pracovní problémy, kvůli kterým by se jinak scházeli v dohodnutých časech, mohou strávit kvalitně čas mimo open plan nebo vyřešit telefonní hovor, kterým by jinak rušili ostatní kolegy na pracovišti,“ dodala k aktuálním trendům v kancelářích ředitelka oddělení poradenství pro pracovní místa české pobočky společnosti Colliers International Jana Vlková.

Covid odstartoval i daleko vyšší zájem o zdravé vnitřní prostředí kanceláře

Spolu s požadavky na zvýšenou hygienu v kancelářích si firmy začaly daleko více uvědomovat i potřebu zdravého vnitřního prostředí z jiných hledisek, než je jen šíření nákazy. Více dbají na přívod kvalitního čerstvého vzduchu do kanceláří.

„V současné chvíli doporučujeme nájemcům a majitelům budov omezení provozu rotačních rekuperátorů tedy zařízení pro zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu. Může se zde totiž smíchat odpadní vzduch s čerstvým a potenciálně ho kontaminovat,“ dodal šéf konzultantů budov a projektů ze společnosti Savills Jan Jurčíček.

Ve vzduchotechnice je také s ohledem na nákazu nezbytné daleko častěji měnit filtry a kde je to možné, tak instalovat ty s aktivním uhlím pro zničení mikrobiálních a virových částic.

Samozřejmostí jsou přísná pravidla pro úklid, jeho vyšší frekvence a zavedení pravidelné dezinfekce vybraných míst. V kuchyňkách a na toaletách se přestaly používat látkové ručníky a utěrky a byly nahrazeny jednorázovými. Samozřejmostí pro moderní kanceláře jsou zásobníky na dezinfekci. Důraz firmy kladou také na edukaci zaměstnanců, aby dodržovali nejen osobní hygienu, ale například po sobě uklízeli použité nádobí z prostoru tak, aby se minimalizovalo riziko přenosu viru. Pravidlo čistého stolu (clean desk policy) dostalo z důvodu koronaviru naprosto jiný impuls a důležitost.

Důraz na zdravé vnitřní prostředí kanceláře je tak nyní aktuálnější než kdy dříve. Nezbytná je nejen kvalitní vzduchotechnika a klimatizace, případně otevíratelná okna, ale správné použití zeleně v kancelářích, kvalitní přírodní materiály, které jsou součástí zařízení prostor, správné použití barev, ale také dobré akustické a světelné řešení prostor, které přispívá k pracovní pohodě zaměstnanců.

O České radě pro šetrné budovy

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) spojuje společnosti a organizace z oblasti šetrného stavebnictví: od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy a developery. Chce podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky.

Cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplné prostředí s vyšší kvalitou života. Od svého vzniku v roce 2009 úzce spolupracuje s celosvětovou zaštiťující organizací – Světovou radou pro šetrné budovy (World Green Building Council), sdružující přes 90 zemí. V současné době má více než 80 členů.

 

Zdroj:// Retrend