Certifikované nemovitosti v Praze mají o 3 % nižší míru neobsazenosti
Míra neobsazenosti neboli interakce mezi nabídkou a poptávkou se v sektoru komerčních nemovitostí považuje za jeden z nejdůležitějších faktorů, který odráží reálnou situaci na trhu a mimo jiné ovlivňuje výši nájemného. „Hlavním kritériem při výběru nových kanceláří pro většinu společností i nadále zůstává lokalita. Z naší analýzy, která sleduje více než tříletý trend, nicméně jasně vyplývá nižší míra neobsazenosti u certifikovaných kancelářských budov. Konkrétně ke konci prvního pololetí letošního roku činila průměrná neobsazenost certifikovaných staveb napříč Evropou 6,1 %, zatímco u necertifikovaných dosahovala 7,9 %,” komentuje Jiří Stránský, vedoucí týmu pro oblast udržitelnosti v CBRE.
Největší propast ve výkonnosti těchto dvou typů nemovitostí je patrná v Rumunsku, kde bylo možné pozorovat rozdíl mezi neobsazeností certifikovaných a necertifikovaných budov ve výši až 20 % ve prospěch těch udržitelných. Následoval Londýn a Lisabon, kde tento rozdíl představoval 9 %. „Praha je v tomto směru vyrovnanější, nicméně i tak zde certifikované nemovitosti dosahují lepší úrovně obsazenosti o cca 3 %,“ uvádí Jiří Stránský a vysvětluje: „Tuzemská metropole má jeden z nejvyšších podílů udržitelných budov na starém kontinentu. Podobně jako v Bratislavě, Varšavě, Amsterdamu či Stockholmu zde zaujímají i přes 40 % trhu, zatímco evropský standard je kolem 20 %.“ Důvodů, proč se středoevropský region řadí k premiantům (například Berlín, Kodaň, Lisabon či Řím nedosahují ani 10 %) je více: jedná se o poměrně mladé trhy, kde moderní kancelářská výstavba začala teprve před několika dekádami. Navíc developerská aktivita a s tím související konkurence je zde poměrně silná a vlastníci nemovitostí jsou ochotni dodatečně certifikovat i již existující objekty. „Každopádně v globálu lze očekávat, že společně s rostoucí mírou společenské odpovědnosti firem a snahou o snižování energetické náročnosti budov dojde k dalšímu zvětšování rozdílu mezi mírou neobsazenosti certifikovaných a necertifikovaných staveb,“ popisuje Stránský.
Vlastníci certifikovaných nemovitostí v Praze si mohou říct o 18 % více na nájemném
Vzorek studie tvořilo 7 500 nájemních smluv v budovách s certifikací a 37 000 smluv v objektech bez certifikace, což představuje dosud nejrozsáhlejší průzkum zaměřený na kancelářské pronájmy na evropském kontinentu. Po důkladné analýze, během které byly zohledněny veškeré proměnné jako velikost nemovitosti a její stáří či lokalita, CBRE prokázala, že průměrné nájemné v udržitelných budovách je o 5,5 % vyšší než u necertifikovaných budov. Nejvíce přitom vlastníci prémiových nemovitostí vyberou v rumunských městech Temešvár (+ 22,5 %) a Kluž (+ 22 %), ovšem hned za nimi následuje Praha s 18 %. Nad hranicí +15 % se také drží Madrid, Aarhus, Bukurešť či Jasy.
„Dalším zjištěním, na které se klienti uvažující o certifikaci budov často ptají, je závěr, že u certifikovaných kancelářských budov vzniká přirážka k nájemnému vždy bez ohledu na rok výstavby. Toto představuje silný argument pro certifikaci stávajících budov,“ komentuje Jiří Stránský a uzavírá: „Motivy nájemců platit vyšší nájemné v udržitelných budovách jsou v zásadě dvě. Za prvé, nájemci si plně uvědomují, že vyšší nájem jim budou částečně kompenzovat nižší provozní náklady – ať už jde o spotřebu vody či energie. A za druhé, na trhu čím dál tím víc přibývá společností, které mají udržitelnost a principy ESG jako součást své firemní kultury, a tudíž jsou ochotny si za ni připlatit.
Více o analýze CBRE
Analýza proběhla v 18 evropských zemích a 38 městech (kromě ČR bylo zahrnuto také Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie), přičemž zohlednila 44 500 nájemních smluv uzavřených od roku 2019 do 1. pololetí 2022. Nejrozšířenějším systémem pro posuzování udržitelné výstavby a pro certifikaci budov v těchto zemích je BREEAM, následují LEED, DGNB, HQE a WELL.
